František Petr Kien

DE EN

Psalo se...

 

Děčínský deník - 14.04.2005

Původně si studenti oktávy biskupského gymnázia chtěli zapojením do projektu Židovského muzea v Praze zpestřit výuku. To, že se práce na projektu Zmizelí sousedé protáhne na dlouhých osm měsíců, žezlo převezmou jejich spolužáci z kvarty a sexty a vše vyvrcholí výstavou a odhalením pamětní desky za účasti politických špiček, ale nikdo z nich rozhodně netušil.

"Původně jsme měli v úmyslu, že se seznámíme s osudem dvou set Židů žijících za války ve Varnsdorfu, napíšeme o nich nějaké pojednání a tím to skončí, jenže jsme při svých návštěvách v terezínském archivu a při listování ve starých třídnících narazili na varnsdorfského židovského malíře Františka Petra Kiena, který zemřel v pouhých pětadvaceti letech v Osvětimi. Proto jsme se rozhodli, že svou práci trochu poupravíme a zmapujeme pouze jeho život a dílo," vysvětlil za studenty, kteří Petra Kiena hledali, Martin Flekna.

Na změnu plánů je přivedlo i to, že Petr Kien chodil do stejné školy jako teď i oni. Práce na projektu Zmizelí sousedé, objevený Petr Kien vyvrcholí počátkem května vůbec první výstavou šedesáti obrazů Petra Kiena v České republice a odhalením pamětní desky na jeho rodném domě na Národní ulici ve Varnsdorfu za účasti zástupců české Židovské obce a izraelského velvyslance.

Výsledkem téměř roční práce budou i internetové stránky s výsledky výzkumu a v neposlední řadě snad i vydání knihy o Petru Kienovi, kterou společně sepíší právě studenti biskupského gymnázia.

"Tím však naše mapování osudu varnsdorfských Židů neskončí, chtěli bychom se tímto tématem zabývat dále a tak, jak budeme jejich cesty dál objevovat, budeme aktualizovat i nově vzniklé webové stránky," slíbili studenti.




Petr Kien - obrazová příloha 53. zpravodaje SKŽ - 17.09.2005

Obrazovou přílohu tohoto čísla Zpravodaje SKŽ tvoří kresby varnsdorfského rodáka Petra Kiena, který zahynul ve věku 25 let, poté co se dobrovolně přihlásil do jednoho z posledních transportů do Osvětimi, neboť chtěl zůstat se svými blízkými.

Tohoto mladého židovského umělce pro sebe i pro mnohé další objevili v rámci projektu Zmizelí sousedé žákyni a žáci Biskupského gymnázia ve Varnsdorfu a pozvali Společnost křesťanů a Židů na slavnostní odhalení pamětní desky na jeho rodném domě, po které následovalo otevření výstavy jeho obrazů ve vstupní hale místní pobočky ČSOB.

V současné době připravují o Petru Kienovi webové stránky. Za pozvání na milou a velmi dobře a důtojně připravenou akci s kvalitním hudebním programem a prostorem pro zajímavé rozhovory děkujeme.

Děkujeme též Památníku Terezín za svolení použít Kienovy obrazy jako ilustrace tohoto čísla Zpravodaje SKŽ.




Rumburské noviny - 10/2005

Po šedesáti letech se do svého rodného města vrátil varnsdorfský rodák Petr Kien. Tento velmi talentovaný malíř, výtvarník a básník svým dílem přispěl k české kultuře sužované druhou světovou válkou. Nestačil však vytvořit víc, než co mu bylo dovoleno během velmi krátkých dvaceti pěti let jeho života. Zemřel v koncentračním táboře Osvětim jako jeden z šesti milionů Židů, společně se svou mladou manželkou Ilse a rodiči.

Jeho kresby a obrazy byly za jeho života vystaveny jen dvakrát, po jeho smrti procestovaly celý svět. K vidění byly v Bologni, Viareggiu, Castelnuo-vu, Pise, Cascive, Miláně, Římě, Janově, Turinu a v mnoha dalších italských městech. Jako součást americké expozice Seeing Trough Paradise procestovaly i několik amerických měst. Jeho dílo je permanentně zastoupeno ve stálých expozicích Památníku Terezín v Malé pevnosti a v Muzeu ghetta. Jen do jeho rodného města nezavítaly po celých dlouhých šest desítek let. Ale 10. května 2005 se Petr Kien a jeho dílo přeci jen do Varnsdorfu vrátilo. Zasloužil se o to ředitel Biskupského gymnázia ve Varnsdorfu Jiří Čunát se svými studenty, kteří pátrali po Kienově díle a jeho životě a z jejichž popudu byla ve vstupní hale varnsdorfské pobočky ČSOB otevřena výstava jeho kreseb a obrazů. Zároveň byla na Kienově rodném domě na Národní ulici č. 1862-1863 odhalena pamětní deska, kterou vytvořil Jiří Trebatický podle návrhu studentů oktávy Biskupského gymnázia Varnsdorf.

Vzpomínku na významného varnsdorfského rodáka, ale i na mnoho dalších Židů, kteří se stali oběťmi nacistické zvůle a zrůdné ideologie, zahajoval koncert dvou mladých a talentovaných umělců z Prahy, klavíristky a studentky pražské AMU Silvy Ježkové a houslisty Romana Patočky, který v současné době studuje hudbu v Berlíně. Jimi uvedená skladba Ernsta Blocha Baal Schem společně s videoprojekcí zachycující nejen Kienovo dílo, ale i depresivní prostředí židovského ghetta v Terezíně a konečné zastávky Františka Petra Kiena na jeho cestě životem v Osvětimi, byly velice sugestivní a strhující. Mnoho pozvaných hostů se neubránilo slzám dojetí.

„Petr Kien chodil do stejné školy jako my. Zemřel ve věku 25 let v Osvětimi. Zemřel, protože nechtěl žít bez svých blízkých. Dobrovolně se přihlásil do jednoho z posledních transportů do Osvětimi. Objevili jsme jeho jméno ve starých třídnicích školy, v seznamech deportovaných, ale především na jeho obrazech,...“ vysvětlují studenti oktávy Biskupského gymnázia Varnsdorf pohnutky, které je vedly k pátrání po Petru Kienovi.

Podle ředitele školy však jejich práce tímto nekončí: „Zjistili jsme, že jen ve Varnsdorfu se během války ztratilo 211 Židů. A my chceme vypátrat osudy co nejvíce z nich a vrátit je zpátky do jejich města. Zatím víme o devadesáti pěti a naše pátrání po dalších stále pokračuje,“ dodává Jiří Čunát.

Návrat Františka Petra Kiena do Varnsdorfu byl provázen velkým zájmem nejen varnsdorfské veřejnosti. Uctít jeho památku přišel i předseda federace Židovských obcí v ČR Jan Munk, zástupci katolické církve, zástupkyně Velvyslanectví státu Izrael Dita Šnajdrová, poslanec Parlamentu ČR a starosta města Varnsdorfu Ing. Josef Poláček, starosta Rumburku Ing. Jaroslav Sykáček, hejtman Ústeckého kraje Ing. Jiří Šulc a mnoho dalších.




Radio Prag - In Varnsdorf wurde eine Gedenktafel für Petr Kien enthüllt - 11.05.2005

Der Chor des Bischöflichen Gymnasiums im nordböhmischen Varnsdorf hat mit dem Lied, das Sie soeben gehört haben, die Festveranstaltung anlässlich der Enthüllung einer Gedenktafel für Peter Kien eröffnet. Es war kein Zufall, dass gerade die Schüler die Gedenkveranstaltung mitgestaltet haben. Denn die Gymnasiasten von Varnsdorf, genauer gesagt die Schüler der achten Klasse, haben den jüdischen Maler und Dichter für seine Geburtsstadt so zu sagen wieder entdeckt. Mit der Gedenktafel wollen die Schüler nicht nur an Petr Kien, der im Oktober 1944 im KZ Auschwitz ermordet wurde erinnern, sondern auch - wie auf der Tafel steht - an alle sechs Millionen Opfer der Shoah. Eine Mitarbeiterin der israelischen Botschaft in Prag würdigte bei der Enthüllung der Gedenktafel die Verdienste der jungen Menschen aus Varnsdorf und sagte u. a.:

"Es scheint unglaublich, dass es im 21. Jahrhundert Menschen gibt, die die sechs Millionen Opfer des Holocaust leugnen. Die Opfer zu leugnen bedeutet, der Welt die Lehre wegzunehmen, die aus der Geschichte folgt. Es ist unsere Pflicht, dafür zu sorgen, dass ein solches schwarzes Kapitel der Geschichte sich nie wiederholen kann. Aus dem Grund danke ich den Schülern des Gymnasiums dafür, dass sie uns geholfen haben, Petr Kien wieder zu entdecken und dass sie uns mit seiner Persönlichkeit an die weiteren sechs Millionen Opfer erinnern."

Nach der Enthüllung der Gedenktafel wurde im Gebäude der CSOB-Bank in Varnsdorf eine Ausstellung von Petr Kiens Werken eröffnet. Jana Kopeckova ist eine der erwähnten Schülerinnen und Schüler, die sich mit Petr Kiens Persönlichkeit befassten:

"Petr Kien wurde hier in diesem Haus geboren. Als der Krieg begann, musste er seiner Familie nach Theresienstadt/Terezín folgen. Er malte dort viele Plakate und Gemälde und schrieb sogar das Libretto für eine Oper."

Es handelt sich um Viktor Ullmanns Oper "Der Kaiser von Atlantis". Jana Kopeckova erzählt, dass sie mit ihrer Klasse auf den Namen Petr Kien im Rahmen des Projektes "Verschwundene Nachbarn" gestoßen ist:

"Wir besuchten die Gedenkstätte in Terezín. Dort haben wir viele Materialien gefunden, die wir für unsere Arbeit brauchten. Wir konsultierten es mit Vertretern von jüdischen Gemeinden. Dann sind wir auf die Idee gekommen, eine Gedenktafel zu errichten."

Am schwierigsten war es nach Meinung der Gymnasiasten, Kiens Werke und andere Materialien zusammenzutragen. Klassenlehrerin Marcela Svobodova dazu:

"Ich muss sagen, dass wir angenehm überrascht waren. Es war sehr schön. Denn wir haben gesehen, dass unsere Schüler viel mehr machen können, als wir gedacht haben."




The Emperor of Atlantis

The libretto of The Emperor Of Atlantis or Death Abdicates was written in Terezin by young Petr Kien. Born in 1919 in a Czech border town Varnsdorf in a factory owner's family, Kien received his education at the German gymnasium in Brno.

Quite early, he started to draw, play music and write verse. In 1936 he joins the Art Academy in Prague. His drawings, poems, film scripts and essays in German evoke interest, and some are published. In 1939, as the racist laws are introduced, Petr quits the Academy, but continues to study in a private graphic design school Officina Praguensis. In December 1941, Petr Kien is dispatched to Terezin. He is assigned to work at the Technical department. Together with other artists, he carries out Nazist orders for graphic works and the 'beautification' of the town before the Red Cross commissions' visits. He also draws protraits of his friends and makes numerous genre sketches. His social satirical play Puppets, written in the camp, is staged by Gustav Schorsch. In October 1944 Petr Kien joins his parents and his wife in the transport going to Auschwitz. Nobody survived.

The play Puppets written in the camp by young Petr Kien was Schorsch's first Terezin performance. It said the modern society was a totalitarian machinery nightmare in which human beings were marionettes, controlled by an invisible hand. The idea of Omnipotent Evil was too obvious under the situation, but an immediate motive to the play was the mass repressions following Reinhard Heydrich's assassination. Unfortunately, neither the author, nor the play survived.

© Biskupské gymnázium Varnsdorf & Michal Šafus