Když jarní teploty vystoupaly na turistické optimum, vyrazili jsme se staršími studenty gymnázia pátrat do Skotska po Lochnesské příšeře. Naše putování jsme zahájili prohlídkou nizozemského Amsterdamu. Při kochání se grachty, malebnými mosty a honosnými měšťanskými domy s háky jsme museli ovšem neustále uskakovat všudypřítomným cyklistům. Další zkouškou na cestě za Lochneskou byla noční plavba trajektem. Ale ji i britské byrokracii milující imigrační úředníky jsme zvládli, a tak nám už nic (snad jen jízda na levé straně) nebránilo jet na sever směr Stirling. Tam jsme měli u skotských rodin, kde jsme byli ubytováni, naši základnu pro objevování ostrovních krás. A nebylo jich málo: malebné městečko Jedburg, Rosslinská kaple, Edinburgský hrad, vysloužilá Královská jachta Britannia, memoriál Williama Wallace, Falkirk Wheel, údolí Coe, hora Sgurr Finnisg-aig, Fort Augustus, historické město Stirling a mnoho dalšího. Všude se nám tak líbilo, že nám ani nevadilo, že jsme v jezeře Ness nakonec žádnou příšeru nenašli (i když se na některých fotkách jezera záhadně objevila). Aby nám nebylo líto, že naše skotská pouť skončila, stavili jsme se ještě v Holandsku ve skanzenu Zaanse Schans, obhlédli větrné mlýny a mrkli na výrobu tradičních sýrů. Doufejme, že se nám za dva roky podaří opět vyrazit za humna do nějaké anglicky mluvící země.
Mgr. Milan Hrabal
Publikováno: 03.06.2025
