Letošní rok se od těch ostatních školních let ve všech ohledech hodně liší, ale rozloučit se před vánočními svátky s chvilkou strávenou u společného stromečku jsme obětovat nechtěli. Žáci si vylosovali v předstihu jméno spolužáka, kterému donesli dáreček. Dali jsme všechny pod stromeček a chystali se je rozdávat. Začala jsem vybírat já, třídní učitelka, aby se nehádali, kdo to bude. První obdarovaný vybral další jméno. A tak to pokračovalo až do posledního balíčku. Pak si mezi sebou rozdali dárky jako kamarádi. Přiznám se, že jsem i já dostala dárky, a opravdu hodně, děkuji.
Víte, co se mi nejvíce líbilo na celé atmosféře? Nemusela jsem nic říkat a všichni čekali s rozbalením až na posledního. Při rozbalování jsem je pozorovala, viděla jsem partu dětí, které se umějí obdarovat. Co jsem ale koukala, jak začali uklízet do koše roztrhané papíry a obaly. Bylo to úžasné, žádné okřikování ani usměrňování hluku, jen příjemné chvíle. Na to, že jsme teprve v sekundě, mám pocit, že jsme společně ušli kus cesty tím správným směrem.
Mgr. Jana Paulusová
Publikováno: 21.12.2020
