Lyžák G2

Lyžák G2

Výhra


 V lednu se naše třída sekunda (G2) vydala na lyžařský kurz na chatu Bumbálka v Krkonoších. Vyrazili jsme s panem učitelem Hockem, Hrabalem, paní učitelkou Holubářovou a s panem školníkem Rourou.
Počasí se vydařilo a na sjezdovce bylo plno sněhu. Na „lyžáku“ se mi velice líbilo a jako hezký zážitek jsem si vybral vítězství v lyžařském slalomu. Byl jsem rád, a hlavně jsem si to hodně užil. První jízda se mi nepovedla, ale u druhé už jsem věděl, jak mám jet. Stejně jsem ale nečekal, že budu první, spíše tak třetí. Jako cenu za první místo jsem dostal diplom a bonbóny.
 Když to celé shrnu, tak se mi lyžařský výcvik náramně líbil a nejraději bych tam zůstal klidně
déle. S ostatními spolužáky byla legrace, večer jsme vždy hráli společenské hry a lépe jsme se
navzájem poznali.

A.Staněk

Můj zážitek z lyžáku

 

V úterý jsme se všichni společně vydali do města. Ráno jsme ještě lyžovali a po obědě jsme
šli dolů lesní cestou a nastoupili na autobus do Vrchlabí. Ten nás zavezl na zastávku a my následně šli kousek po svých. Po návštěvě muzea jsme měli rozchod ve městě. Měli jsme daný čas, kdy se zpátky sejít. V ten čas už byla tma, a tak jsme šlapali na Bumbálku pěšky za tmy.

B. Hrozová

Ježdění trochu jinak 

 

Pro všechny to byl den čtvrtek. Pro mě to byl den, kdy jsem málem zemřel kvůli neseřízeným
lyžím a mojí nešikovnosti. 
Bylo hezké čtvrteční ráno a všichni jsme se vydali na svah, který byl celkem strmý a
nebezpečný. A k tomu v noci ještě pršelo, takže byl sníh namrzlý a tvrdý. A já, který byl na lyžích
poprvé, tak jsem to ještě neměl v noze. Vjel jsem na svah a rozhlížel jsem se, kde kdo jezdí, abych do nikoho nevlít. Nikdo o kolo mě nebyl, takže jsem mohl jet. V tu chvíli, když jsem jel, tak se mi vyzula jedna lyže, takže jsem nevěděl, co mám dělat, tak mě napadlo, že si sednu.

Ale to nevyšlo, takže se mi
vyzula druhá lyže, ani nevím, jak se to stalo. A najednou vidím, jak jedu po zádech a vzhůru nohama dolů. V té rychlosti jsem nevěděl, co mám dělat, a tak jsem se převalil a zarazil jsem se do sněhu.
Potom přijeli všichni spolužáci a ptali se, jestli jsem v pořádku. Trochu mě potom bolel kotník, ale pak to přestalo bolet. 
A tak jsem to sjel nejrychleji ze všech, akorát trochu jinak. Tohle je můj nejlepší zážitek a
nikdy na něj nezapomenu. 

D. Madunický

Zážitek z lyžáku

 

Na lyžáku jsme jeli na výlet do Vrchlabí. Byl to dobrý výlet, byli jsme v muzeu a pak jsme šli do
centra si něco koupit. Potom jsme jeli zpátky na chatu autobusem. A tam, jak jsme rychle vystupovali, mi vypadl telefon z kapsy, a když jsme vystoupili, došlo mi, že nemám telefon.

A tak jsem to řekla
paní učitelce a s mojí kamarádkou jsme volaly na můj telefon přes ten její. Nakonec to zvedl řidič
autobusu a řekl, že jede za chvíli zpátky stejnou trasou, a tak tam pan učitel počkal a donesl mi můj telefon zpátky. Koupila jsem všem učitelům čokoládu za to, že mi pomohli najít ten telefon.

E. Svobodová

Jak jsem se málem udusil

 

Hned první večer jsme měli večerku ve 22:00. Docela dlouho jsme si povídali. Povídali jsme si, jaké bylo lyžování, a bylo dost srandy. Hodněkrát nás navštívili i kluci z jiných pokojů. Zanedlouho už bylo 22:00. I tak jsme si dál potichu povídali a smáli se. Jenže pak nastalo něco, co nikdo nečekal – začal jsem se dusit, protože někdo řekl něco tak srandovního, že jsem se doslova začal dusit smíchem.
Filip do mě začal bouchat z plných plic. Najednou nastal na pokoji strašný zmatek.

Polovina pokoje
pak křičela 1210, což je číslo na horskou službu. Nakonec mě Filip ‘‘zachránil‘‘ a vše dobře dopadlo.

J. Kozlok

Můj první den na svahu

 

Když jsem konečně vyšel nahoru na svah, tak jsem si nasadil lyže a čekali jsme, než si všichni
také nasadí lyže. Pak jsme jeli za panem Hrabalem. Vůbec mi to nešlo, protože jsem na lyžích dlouho nestál a celkem jsem se bál. Jezdili jsme a pan učitel  se koukal, jak nám to jde.

Po pár jízdách jsem se už nebál a jezdil jsem i celkem rychle.
Po 2 hodinách jsme šli zpátky na chatu do tepla. Před chatou jsme si měli očistit přeskáče,
abychom to uvnitř neušpinili. Jak jsem vlezl do pokoje byla mi hrozná zima.

J. Kessler

Běžkování

 

Zážitků z lyžařského kurzu jsem si odvezla hodně. Tento jsem si vybrala, protože se mi moc
líbil a chtěla bych se o něj s vámi podělit.
Bylo pondělí a já jsem měla jít s polovinou pokročilých na běžky. Moc jsem se těšila, protože
běžkování mě baví, a i když se mi třeba zrovna nedaří, tak je to sranda.

Když nastal čas, vyrazili jsme s panem Roudnickým a s lyžemi na zádech na „rovinky“.

Kopec to byl docela velký, ale nám to moc dlouho netrvalo a brzy jsme byli na místě.

Pan Roudnický nám nejdříve ukázal pár stylů, a poté jsme mu měli ukázat, co umíme my.
Všem nám to docela šlo, a tak jsme popojeli, abychom si mohli navoskovat lyže. Za chvíli bylo
hotovo a vyrazili jsme po čerstvé stopě. Měli jsme v plánu dorazit k nějakému Trojdomí. Jenže po
chvíli jsme zjistili, že stopa končí, a nám se nechtělo ji vyšlapávat. Proto jsme se otočili a jeli na
druhou stranu, kam nám radila projetá stopa. Pan Roudnický nám říkal, že tam bude kopec. Brali
jsme to až moc na lehkou váhu, dokud jsme ho sami neuviděli. Přišlo nám, že je snad obří. A že ho
vyjedeme tak za tři dny. No, ale co nám zbývalo, museli jsme to alespoň zkusit. Začali jsme šlapat.
Nakonec nebyl tak velký, jak se zdál, ale i tak jsme se u toho pěkně zapotili. Poté, co jsme ho vyjeli,
jsme ho zase sjeli a zamířili na Bumbálku (to je název chalupy, kde jsme bydleli).
Když jsme celí vyčerpaní přijeli na Bumbálku, velmi nám pomohl teplý čaj a dobrý oběd.
Děkuji všem, co se podíleli na organizaci lyžařského kurzu 2023/2024, protože jsme si ho velmi užili.

K. Baráková

Konec dobrý, všechno dobré aneb Náš výlet do Vrchlabí

 

V úterý jsme se vydali do Krkonošského muzea ve Vrchlabí. To jsme ale ještě nevěděli, co nás čeká na cestě zpět.
Nasedli jsme do autobusu, byl večer, pamatuji si, že mi byla strašná zima. Přijel autobus a já s mojí kamarádkou jsme si šly sednout. Pak jsme vystoupily, autobusu se zavřely dveře a odjel. Moje kamarádka se najednou otočila a říká mi: „Sakra, kde mám mobil?“

Myslela jsem si, že si ze mě dělá legraci, ale po chvíli mi došlo, že to legrace není a vážně si v autobuse zapomněla telefon.

Volala jsem na telefon kamarádky a asi po patnácti minutách to zvedl řidič autobusu. Říkal, že má za hodinu cestu zpátky. Pan učitel Hocko tam počkal, a tak se telefon vrátil tam, kde měl být.
Kamarádka pak všem učitelům koupila čokoládu a vše dobře dopadlo jako v pohádce.

L. Winklerová

Vrchlabí

 

V úterý jsme jeli autobusem do Vrchlabí. Když jsme tam přijeli, tak jsme nešli moc dlouho, než jsme dorazili do muzea. Muzeum bulo zajímavé a bylo tam hodně historie o Krkonoších.

Potom jsme šli na náměstí a poté jsme se rozdělili do skupin, které se vytvořily na chatě.

Nejdřív jsme šli s kámošema do BILLY a tam jsme koupili věci, které by nás stály víc na Bumbálce. Poté si kámoši koupili kebab a já pizzu. Pár minut potom jsme jeli zpět na chatu.

M. Svoboda

Muzeum místo bazénu

 

Takže…v úterý 16. 1. 2024 jsme se vydali do Vrchlabí. Nejprve jsme šli do nově otevřeného muzea. Už nevím název, ale průvodci (ano, průvodCI) mluvili až moc potichu, takže to byla taková sebevzdělávací prohlídka. Nedoporučuju. Pak byl rozchod. Alespoň něco.

S. Schillingová

Lyžák

 

Na lyžáku to bylo super, ale vybrala jsem si den, když jsme běžkovali. Ráno, když se ostatní
vydali na svah, tak jsme my šli na běžky se školníkem Rourou. Vzali jsme si běžky na ramena a šli do kopce, byl tak dlouhý kopec, že jsem si myslela, že nikdy neskončí.

Když jsme byli nahoře, tak jsme si nandali běžky a šli běžkovat. Běžkovali jsme dvě hodiny a já v tu dobu už myslela, že mi upadnou nohy.
Pak jsme se museli vrátit, a to tak, že jsme museli sjet kopec dolů. Bylo to celkem v pohodě, až na poslední prudký sjezd. S mojí kamarádkou jsme to přecenily a jely jsme bez plužení. Zajely jsme do půlmetrového závěje sněhu, a k tomu se nám odpojily běžky. Dostaly jsme záchvat smíchu, ale nemohly jsme se pohnout kvůli tomu sněhu. Nakonec dorazil i Roura a pomohl nám.
Stejně jsme se do chaty vrátili promočený a nohy nás bolely ještě další dny, ale moc jsem si to tam užila.

T. Herciková

Lyžák - den na běžkách

 

Když jsem byl na běžkách, tak jsem si myslel, že to bude lepší než před třemi lety. Museli jsme
vyjít od chaty Bumbálka k vyježděné stopě pro běžky. Cesta na vyježděnou stopu trvala asi dvacet minut. Když jsme dorazili na místo, nasadili jsme si běžky a zkoukli pár metod.

Vyjeli jsme. První úsek byla krátká rovina, ale to, co následovalo potom, bylo horší. Museli jsme vyjet asi tříkilometrový kopec. Cesta nahoru byla docela v pohodě, ale dolů to bylo na nic. Pořád jsem padal. Sundal jsem si běžky a až na chatu Bumbálka jsem došel pěšky. Bylo to hodně náročné a těšil jsem se na příští den, kdy budeme už jenom lyžovat!

T. Kafka

Moje první “úspěšné” lyžování

 

Na lyžařském kurzu jsem byla poslední, co se naučila lyžovat, ale nakonec se mi to povedlo.
V úterý mi to skoro vůbec nešlo, ale ve středu mi to začalo jít. Dokonce se mi povedlo sjet celou
sjezdovku, teda s jedním nebo dvěma pády. Na vleku se mi povedlo spadnout dvakrát, ale podařilo se to. Potom jsme jeli zpět na chatu, tam jsme měli oběd a odpolední klid.

Když jsme odpoledne lyžovali, tak mi to furt šlo, ale v dolní části sjezdovky se mi povedlo narazit do budky a hodit šipku, to teda nic nebylo.

Tak jsem dál lyžovala, ale pak jsem začala až moc zrychlovat. Snažila jsem se zastavit, ale
marně, nějak jsem spadla a při tom pádu jsem si nějak otočila koleno. Nedokážu moc popsat jak, ale vím, že to dost bolelo. Takže jsem ve čtvrtek skoro celý den proležela na pokoji. Nakonec jsem s tím kolenem nic vážného neměla a všechno dobře dopadlo.

V. Koloušková

Zážitek z lyžáku 

 

Asi můj nejlepší zážitek z lyžáku byl, když jsme jeli do Vrchlabí. Ten den jsme ráno v devět šli lyžovat a pak po oběde jsme tam jeli autobusem. Nejdřív jsme šli do Krkonošského muzea. 

V muzeu to bylo hezké. Šli jsme po dvou skupinách, kluci a holky, ale s námi šel i Bárt. Líbilo se mi, jak jsme si tam mohli některé věci vyzkoušet.

Ale průvodkyně mluvila potichu, takže jsme ji neslyšeli. Když jsme odešli z muzea, tak nám dali na hodinu rozchod.

Museli jsme být po skupinách a já byla s Terkou, Maruškou, Zuzkou a Klárkou. Jako první jsme skoro všichni šli do Billy.

Pak jsme šly do kavárny, kde jsme si daly horkou čokoládu a zákusek.  
Když jsme jeli autobusem zpět, byla už tma. Na zastávce nám dali baterky.

Po chvíli Ema zjistila, že si telefon nechala v autobuse, takže pan Hocko tam musel čekat, než přijede zpět s tím telefonem.

Když jsme došli nahoru, byl čas na večeři. Po večeři jsme měli chvíli pauzu. Pak jsme odevzdali telefony, chvíli jsme byli v společenské místnosti a pak byla večerka. 

V. Frančová

Lyžařský kurz

 

Budu vyprávět o běžkách:
Byl jeden krásný den na Bumbálce. Všichni byli v klidu, než oznámili, že půjdeme na běžky.
Nejdříve jsem si myslela, že to bude v pohodě, ale potom ne. 
Nejdříve jsme museli vyjít sněhový kopec s běžkami a hůlkami na zádech. Když jsme vyšli ten kopec, tak jsme si je nasadili a vyjeli. Potkali jsme hodně dalších dětí na běžkách.

Když jsme dojeli do poloviny, tak jsme se obrátili a jeli jsme postupně za sebou jako závod. Byla jsem 2. Když jsme se vraceli, tak jsme jeli z toho kopce. Všichni jsme se totálně rozbili.
Lyžák byl nejlepší, moc se mi tam líbilo. 

Z. Michalíčková

Lyžák

 

Na lyžáku jsem si to moc užil, ale nejvíc mě bavilo běžkování. Na běžky jsme chodili s panem školníkem Roudnickým, který nám pomohl se na běžkách naučit.

Na prvním výletu jsme běžkovali po rovině a na konci jsme byli na kopci, který jsme všichni sjeli. Na běžkách je jízda z kopce těžší, a proto je to větší adrenalin.

Druhý výlet byl jednodušší, ale zajímavější. 

M. Navara

Lyžák G2Lyžák G2Lyžák G2Lyžák G2

Líbí se Vám článek?


Podívejte se na další články

Historické události - 28. dubna

Historické události - 28. dubna

Pokud se zajímáte o historii, potěší vás článek od Martina Müllera. Jaké významné události se v dějinách odehrály 28. dubna?

18.05.2022
Jak si zpříjemnit Vánoce aneb Pár mých rad a tipů

Jak si zpříjemnit Vánoce aneb Pár mých rad a tipů

„V tomto článku bych se s vámi ráda podělila o nějaké ty moje osobní rady a tipy, jak si zpříjemnit čekání na Vánoce.” Anička Menšíková

15.12.2022
SEKUNDA INFORMACÍ 3

SEKUNDA INFORMACÍ 3

Žáci ze sekundy vydávají vlastní noviny.

15.11.2023
Pololetní vysvědčení aneb Netradiční pondělí

Pololetní vysvědčení aneb Netradiční pondělí

Jak probíhalo netradiční předávání pololetního vysvědčení 2022? Vše zajímavé se dozvíte v reportáži od Terezy Železné z kvarty.

09.02.2022