V tomto článku bych se s vámi ráda podělila o nějaké ty moje osobní rady a tipy, jak si zpříjemnit čekání na Vánoce.
- Písničky neboli Co mám vlastně poslouchat?
Já jsem „ulítlá“ na písničky s vánoční tematikou, někdy stačí dát na album nebo playlist vánoční fotku a už se mi líbí. Každopádně mám radši písničky v angličtině, z těch novějších bych mohla doporučit například vánoční písničky od Sii. Z těch klasik například Last Christmas nebo All I want for Christmas. Kdybych měla vybrat nějaké v češtině, tak bych řekla například Modlitba od Vojty Dyka nebo Vánoce jako dřív od Marka Ztraceného.
- Filmy aneb Bez pohádek nejsou Vánoce
Opět to vezmu nejdřív ze zahraničí. Z těch můžu doporučit třeba film Santa Claus nebo Vánočního skřítka. Tou každoroční klasikou je pak Grinch. Z českých filmů a pohádek pak stále oblíbené Tři oříšky pro Popelku a Pelíšky.
- Něco na zub
Pečení je na Vánocích snad to nejkrásnější. Jestli něco miluju, tak je to cukroví. Moje mamka pečení miluje, proto míváme na Vánoce klidně i 20 druhů cukroví. Mezi moje nejoblíbenější patří hlavně sněhové pusinky, Raffaello kuličky, banánky a perníčky, ale i hromada dalších. Když se řekne slané na Vánoce, tak si všichni vybavíme bramborový salát s řízkem nebo kaprem, ale co takhle pomazánky nebo jiné slané mňamky, u nás v období vánoc nesmí chybět.
Moje největší a hlavní vánoční rada zní: Užijte si Vánoce v klidu, míru a bez starostí.
Anička Menšíková
G2.A
Líbí se Vám článek?
Podívejte se na další články
Proč Andrzej Sapkowski nesnáší herní sérii podle předlohy vlastní knížky
„Andzej Sapkowski, známý a uznávaný spisovatel a autor knižní série Zaklínač. CD Projekt Red, je polské herní studio, které se díky adaptacím Sapkowského knížek proslavilo. Kde je problém, že Sapkowski nesnáší tuto herní sérii a pohrdá jí?" Jonáš Bradík
Hledání hranic, aneb proč by měl každý alespoň jednou putovat po horách
"Má romantická idea o toulkách po lesních cestách, panoramatických výhledech do krajiny, ze které vystupují mohutné skály, o čerstvém horském vzduchu a upevnění přátelství se spolužáky byla poněkud naivní. První den s krosnou na zádech smetl mé představy stejně, jako voda smete suchý rákos." Eliška Pondělíčková