Kdybych se mohla vrátit zpět v čase, udělala bych to?

Na tuto otázku se můžeme podívat ze dvou pohledů. První pohled - můžeme cestovat do jakéhokoliv období v historii, zažít viktoriánskou Anglii nebo se třeba podívat až do pravěku. Můžeme být tichým pozorovatelem, a zjistit, jestli skutečně historie vypadá tak, jak ji popisují učebnice dějepisu, a nebo se můžeme stát jedním z lidí, kteří by mohli mít na historii nějaký vliv. Kdybychom však změnili tok času v minulosti, i kdyby to měla být pouze malá změna, nezpůsobilo by to katastrofu v současnosti? Často slyším otázku: ‚‚Kdybys mohl zabít Hitlera jako novorozence, udělal bys to?‘‘ Morální stránku stranou, jak si můžeme být jistí, že kdyby neexistovala druhá světová válka tak, jak ji známe teď, že by třeba nevznikla později válka daleko horší, která by klidně mohla vymýtit celou civilizaci. Navíc, jak můžeme vědět, že by válka nevznikla. Třeba by se úplně jiný člověk stal diktátorem, a my bychom tedy nic nezměnili.

Druhý pohled - mohli bychom se vrátit do minulosti a měnit minulost jen v rámci vlastního života. Vrátit se do minulosti a znovu zažít momenty, na které rádi vzpomínáme, nebo vidět blízké, kteří již nejsou na tomto světě zní sice lákavě, za mě ale žít v minulosti rozhodně není dobré, můžeme potom zapomenout, že žijeme teď, a že spoustu skvělých okamžiků ještě zažijeme. Měnění minulosti je však úplně jiná diskuze. Osobně jsem nikdy neudělala chybu tak velkou, že bych jí ještě do dnešního dne litovala. Každý si však aspoň jednou řekl větu: ‚‚Kéž bych řekl něco jiného‘‘, nebo: ‚‚Kdybych se vrátil v čase, tak bych to rozhodně udělal jinak‘‘. Chyby z nás však dělají lidi. Jak můžeme vědět, že vrácení by nezměnilo náš život naopak k horšímu.

Shrnula bych to tak, že minulost bych neměnila, protože nevím, jaká změna by mohla nastat v současnosti. Být pozorovatelem v minulosti by mohlo být zajímavé, rozhodně ale žiji raději v téhle době.

Anna Ryšavá

G7.A