Památník Terezín - Soutěž 2023

Již více než 20 let pořádá Památník Terezín slavnostní vyhlášení pro mladé umělce, kteří se účastní literární nebo výtvarné soutěže, jež je také mezinárodní francouzsko-českou soutěží, kam žáci ze všech koutů republiky zasílají přibližně 600 prací ročně. Obě tyto soutěže jsou také zároveň memoriálem. Mají připomínat bývalou vězenkyni koncentračního tábora, která už bohužel není s námi – Han Greenfieldovou.

Žákům naší školy se daří jak v literární, tak ve výtvarné soutěži již dva roky. Minulý rok jsem se v kinosále Muzea ghetta, kde se ceny předávají, setkala s Terezou Valovou z letošní septimy A. Tato dívka získala ve 3. kategorii 7. místo ve výtvarné soutěži. Má literární práce se minulý rok dostala na 6. místo ve druhé kategorii. Téma, na které mladí umělci tvořili svá díla, znělo „Malovat a přežít.“

Co se týče letošního roku, celé slavnostní vyhlášení provázel kvartet výborných muzikantů, kteří pozvedli, jak tvrdil moderátor vyhlášení, celou akci do vyšších sfér. Letošní téma prací bylo podle mého názoru o něco těžší než téma minulé- „Svět chce být klamán?“ Tento rok mi bylo přáno se ve stejném sále jako loni setkat s Annou Šrajerovou a Annou Hovorkovou (obě dívky jsou z letošní kvarty). Tyto dvě dívky si vymalovaly opravdu úžasná místa ve 2. kategorii. Anna Šrajerová získala cenu Erika Poláka, což je cena, která je rovna prvnímu umístění, a Anna Hovorková se dostala na krásné 2. místo. Musím podotknout, že práce výtvarného odvětví soutěže se vybíraly z pěkných čtyř set zaslaných děl. Oběma dívkám moc gratuluji a přeji štěstí zase příště! Má literární práce získala letos 2. místo ve 2. kategorii. Nese název „Dvě cesty“ a je psaná formou deníku, jehož zápisy se dynamicky prolínají. Upřímně mě docela překvapilo mé umístění, protože se nejlepší literární práce vybíraly ze 78 děl z celé republiky. A můj pocit štěstí v moment, kdy jsem se to dozvěděla, byl nepopsatelný a úžasný. Jen obsah mého příběhu je poněkud trudný, ale s docela dobrým koncem. Pojednává o dvou ženách, které se letmo setkají v terezínském koncentračním táboře a po válce se po dvaceti letech znovu šťastně shledají. Dále pak šíří osvětu o zvěrstvech a klamu nacistických uzurpátorů. Moc bych chtěla poděkovat paní učitelce Hedvíkové, která věnovala svůj volný čas na zdokonalení mé práce a moc mi pomohla. Jsem jí neskonale vděčná.

Na závěr bych chtěla napsat, ať neztrácíte vůli pokračovat v cestě za dosažením svých cílů, protože pokud vytrváte, za nějakou dobu, ať kratší, či delší, začnete cítit pocit štěstí. Tento pocit totiž bude pramenit z vašich úspěchů, tedy ze splněných životních cílů. Buďte vytrvalí, má to smysl. Tak hodně štěstí na vaší životní cestě, mír a klid v duši a hlavně lásku v srdci.

Studentka gymnázia Silvie Hamplová,

sexta