Kidričeva cesta 10c
4260 Bled
Slovinsko
13. 9. 2022
Má drahá sestřičko,
píšu ti možná svůj poslední dopis. Vím, jak to zní, ale je to tak. Právě se nacházíme v kempu u Bohinjského jezera. Cesta sem byla neskutečně krásná. Museli jsme přecházet úskalí hor, o jakých se ti ani nezdálo, cesta nahoru byla kamenitá, a pořád víc stoupala. Mám nohy samé puchýře, z instantních polévek už se mi zvedá žaludek a dnes mě čeká ten nejhorší výšlap. Jdeme na nejvyšší horu v tomto okolí a začínám si připadat jako malé dítě, co chce zůstat doma a vzteká se, že nikam nepůjde.
Včera v noci jsem už toho měla opravdu dost. Ležela jsem znavena na posteli v horské chatě, kde jsme měli přespat. Všechno bylo fajn, dokud mě nezačalo budit svědění a štípání. Ano je to tak, jsou tu blechy! Vím, jak tě tyhle paraziti děsí, pokusím se ti nějakého přivézt domů. Tedy jestli vůbec přežiju dalších pár dní.
Tento dopis píšu pro případ, kdybych se domů už nevrátila, anebo spíš, aby ses zasmála. Pokud se vrátím ve zdraví, tak tě upozorňuji, že první, co v domě obsadím, bude koupelna. Na tomhle výletě jsem totiž zjistila dvě věci. První je ta, že horolezci jsou opravdoví superhrdinové a odvážlivci. Ta druhá věc je fakt, že se vyhýbají sprchám. Proto tu asi skoro v žádném kempu nejsou sprchy, či wifi připojení. Pokud se ptáš na to, jak probíhá sbližování kolektivu, tak budeš překvapená. Prvních pár dní byli všichni až nesnesitelně pozitivní a zdejší kolektiv byl plný míru a lásky. Postupem času ale hory odhalily pravou tvář každého z nás a nebudu ti lhát, když napíšu, že si tu pár lidí šlape na nervy. Každopádně co se děje v horách, zůstane v horách.
Kdybych se tedy domů nevrátila, z důvodu skonání únavou, či by mě tu někdo shodil ze skály, musíš vědět pár věcí. Všechno své krásné oblečení odkazuji tobě a všechny své knihy také. Ale pozor, moje oblíbená knižní díla mi dej do rakve! Co se týče mého telefonu…Hoď ho do jezera! Nebo ho znič jakkoli jinak.
Pozdravuj mamku, napiš mi, co nového u tebe a čekej velkou spoustu fotografií.
S humorem a láskou
tvá sestra Kája
Karolína Rambousková
Líbí se Vám článek?
Podívejte se na další články
Kdybych měla možnost promluvit k tisícům lidí
„Kdybych měla možnost promluvit k tisícům lidí, předat jim nějakou zprávu, myšlenku, zeptat se na otázku, co bych jim vlastně chtěla říct? Kdybych měla tu možnost, co bych napsala na billboard, aby to každý mohl vidět? Toť oč tu běží! Teda alespoň mi tahle otázka, pocházející kdoví odkud, utkvěla v paměti...“ Tereza Valová
Výlet kvarty do Terezína
Vzdělávací seminář v Terezíně pohledem vážným i humorným od tří studentů naší kvarty.
Kdybych se mohla vrátit zpět v čase, udělala bych to?
„Každý si však aspoň jednou řekl větu: ‚‚Kéž bych řekl něco jiného‘‘, nebo: ‚‚Kdybych se vrátil v čase, tak bych to rozhodně udělal jinak‘‘. Chyby z nás však dělají lidi. Jak můžeme vědět, že vrácení by nezměnilo náš život naopak k horšímu...“ Anna Ryšavá
