V úterý 5.10. jsme měli možnost po více než roce na zrealizování projektových dnů, a to se stalo skutečností.
Brzké vstávání a následný brzký odjezd vlakem do Liberce. Po příjezdu únavu a nevyspalost vystřídala soustředěnost a touha po poznání. Všichni, co se na tuto výpravu do Univerzitní knihovny Technické univerzity v Liberci vydali si mohli vybrat projekt, který by byl jednodušší, možná zábavnější, ale všichni přítomni si vybrali cestu složitější, ovšem mnohem naučnější. Možná by se dalo říct, že si vybrali „cestu za poznáním“, ať už to zní jako klišé, jak chce. A že nevážili cestu zbytečně, hned po vkročení do dveří už se nové poznatky jenom hrnuly, a to od toho, jak si správně najít knihu ke studiu po zákulisní zajímavosti z vysokoškolských knihoven od systému řazení knih až po jejich získávání a vyřazování, ale to zdaleka nebylo všechno.
Nutno podotknout, že to všechno byly velmi cenné poznatky cestu jsme nevážili zbytečně, ale kdo neuvidí, neuvěří.
Dominik Sieber
G6.B
Líbí se Vám článek?
Podívejte se na další články
Zdá se mi to, nebo mám kameny na zádech?
„Vyrazila jsem s obrovským odhodláním a nadšením, že výstup hravě dokážu. Mám přece sportovního ducha. Tedy myslela jsem si to...” Aneta Hubáčová
Dovolit si být na chvíli dámou
Když se slečna stane veleváženou dámou aneb vysněná návštěva Národního divadla. Karolína Křížová