Svého času senátor Jaroslav Kubera, byl prý nepříjemný rival v politickém klání na té či oné politické scéně. Všechno si pamatoval a houževnatě nastavoval zrcadlo všem zarputilým názorovým obracečům. Že ozdravná lázeň tohoto typu nebyla každému po chuti je nabíledni. Nedávno zesnulá britská panovnice Alžběta II. je snad je snad ještě větším výrazem vládní kontinuity, jen těžko prolomitelné přepisovači dějin. Ach ty monarchie… Víte, myslím na záludnou modlu této doby, jež se zove změna. Nemyslím změnu k dané, či předpokládané kvalitě. O tu je pochopitelně na místě usilovat. Myslím na řetězce změn bez ladu a skladu. Cílem není vyšší kvalita, ale spíše proklamovaná a medializovaná činnost. Měním, jsem zviditelněn, tedy jsem = pracuji. A tak přicházejí ideologie, reprezentanti v kyvadlovém víru prosazující vše nové, aby to zítra překonali dalším nóvem, které my, lidé doby postmoderní, lidé rozumní, musíme korektně akceptovat. Jinak jsme staromilci, fašisti, temňáci atd. Chodím rád v černé, jak víte. Možná mají pravdu (o nás) v tom smyslu, o kterém mluvil německý filosof K. Jaspers. Základ lidského myšlení byl položen v tzv. době osové tj. +- v prvním tisíciletí před Kristem. Chválím konzervatismus, který říká svoboda a odpovědnost. Chválím konzervatismus, který požaduje od mocných tohoto světa závazek vůči níže postaveným. Chválím konzervatismus, který chápe tradiční rodinu jako základ společnosti a nejvhodnější prostředí pro výchovu dětí. Chválím konzervatismus za pokoj proti revolučnímu a nepromyšleném chaosu. Chválím konzervatismus za respekt k identitě člověka, muže i ženy, kultury, společnosti, státu. Chválím, nekorektně - jako liberální konzervativec, snahu o normalitu v prostředí církevních škol včetně našeho gymnázia. Navzdory…
Mgr. Jan Hedvík+jáhen
Publikováno: 07.05.2024